Tematické okruhy ke státní závěrečné zkoušce v programu CŽV Ruský jazyk

I. Ruský jazyk

Fonetika ruského jazyka

  1. Proces komunikace (etapy procesu komunikace, výrazový a obsahový plán).
  2. Poměr hlásky, fonému a písmena z hlediska současného ruského stavu..
  3. Aspekty studia fonetického systému: artikulační a akustická fonetika.
  4. Fonologie: suprasegmentální elementy. Dynamika, rytmus.
  5. Funkce ruského přízvuku. Redukce.
  6. Klasifikace ruských souhlásek (místo, způsob artikulace, účast hlasivek, měkkostní a znělostní asimilace).
  7. Klasifikace ruských samohlásek.
  8. Hlásková akomodace.
  9. Znalost intonačních typů ruské věty. Zvukové prostředky: větný přízvuk a důraz, pauza,tempo řeči, větná melodie.
  10. Ortoepie. Grafika a ortografie.
  11. Transkripce a transliterace.

Morfologie ruského jazyka

  1. Předmět morfologie ruštiny a její vztah ke skladbě.
  2. Stavba slova, mluvnické významy ve slově a způsoby jejich vyjádření.
  3. Slovní druhy jako lexikálněgramatické třídy slov a jejich mluvnické kategorie. Slova významová a mluvnická.
  4. Podstatná jména, jejich mluvnické kategorie v porovnání s češtinou, typy paradigmat a variantní koncovky v jednotlivých pádech. Hlavní akcentologické typy.
  5. Přídavná jména, jejich sémantická klasifikace, soustava tvarů a skloňování.
  6. Specifika zájmen v rámci ostatních významových slovních druhů, jejich sémantická klasifikace a odlišnost jednotlivých zájmen od češtiny.
  7. Číslovky, jejich sémantická klasifikace, skloňování číslovek v jednotlivých skupinách a jejich užívání.
  8. Sloveso, jeho mluvnické kategorie v porovnání s češtinou. Typy paradigmat. Hlavní akcentologické typy.
  9. Produktivní třídy sloves a skupiny sloves neproduktivních.
  10. Funkce slovesa „být“ v ruštině a češtině.
  11. Vyjadřování aktivní a pasivní, rozdíly mezi češtinou a ruštinou.
  12. Přídavná jména slovesná, přechodníky, jejich tvoření a využití v ruštině v porovnání s češtinou.
  13. Příslovce jako neohebný významový slovní druh, tvoření příslovcí. Predikativní příslovce a jejich problematika.
  14. Gramatická slova v ruštině, jejich odlišnost od významových slov. Využití gramatických slov v jazyce.
  15. Důležité nevlastní předložky a předložkové výrazy v ruštině v porovnání s češtinou.
  16. Spojky a spojkové výrazy v ruštině v porovnání s češtinou.
  17. Částice, jejich funkce a odlišnosti od jiných mluvnických slov.
  18. Citoslovce jako slova vyjadřující nálady, city a vůli mluvčího.

Skladba ruského jazyka

  1. Celková charakteristika ruského syntaktického systému v porovnání s českým.
  2. Celková charakteristika ruské věty po stránce obsahově významové, mluvnické a zvukové.
  3. Dvojčlenné slovesné věty, jejich jednotlivé struktury a ruskočeské rozdíly.
  4. Dvojčlenné sponově jmenné věty v porovnání s češtinou.
  5. Klasifikace jednočlenných vět a stručná charakteristika jednotlivých skupin v porovnávacím ruskočeském plánu.
  6. Základní větné členy, jejich vyjádření a ruskočeské odlišnosti.
  7. Rozvíjející větné členy, klasifikace a stručná charakteristika.
  8. Syntaktické vztahy mezi větnými členy a mluvnické způsoby jejich vyjádření.
  9. Typy vět podle postoje mluvčího k obsahu věty. Modalita.
  10. Záporné věty v ruštině, jejich porovnání s češtinou.
  11. Polovětné konstrukce vyjádřené participiálními a přechodníkovými vazbami, jejich využití v ruštině v porovnání s češtinou.
  12. Celková charakteristika ruského souvětí, jeho klasifikace.
  13. Souvětí souřadné, klasifikace a spojky v jednotlivých skupinách vět.
  14. Souvětí podřadné, klasifikace vedlejších vět.

Lexikologie ruského jazyka

  1. Lexikologie a její části.
  2. Vznik pojmenování, onomaziologický základ a motivovanost pojmenování.
  3. Způsoby obohacování slovní zásoby jazyka.
  4. Typy tvoření slov.
  5. Sémaziologie. Pojetí slova.
  6. Význam slova. Význam a pojem. Druhy významů.
  7. Mnohoznačnost. Způsoby přenášení významů.
  8. Homonymie.
  9. Chápání lexikálního systému. Vztahy mezi slovy.
  10. Synonyma a antonyma.
  11. Rozvrstvení slovní zásoby podle původu. Přejatá slova. Slova staroslověnského původu.
  12. Rozvrstvení z hlediska územního a sociálního rozšíření.
  13. Stylistické rozvrstvení slovní zásoby.
  14. Rozvrstvení z hlediska dobového vymezení.
  15. Základní informace o ruské frazeologii.
  16. Základní informace o ruské terminologii.
  17. Základní typy slovníků a jejich použití ve školní praxi.

II. Ruská literatura

Klasická ruská literatura

  1. Klasicismus, sentimentalismus (preromantismus) a romantismus, zdroje a literární formy.
  2. Vývojové etapy realismu a jejich představitelé.
  3. Realismus a moderní literární směry konce 19. a začátku 20. století (symbolismus, dekadence, naturalismus, novoromantismus, impresionismus, expresionismus). Jejich projevy v tvorbě jednotlivých spisovatelů (Leskov, Garšin, Kuprin, Korolenko, Andrejev, Bunin, Gorkij, Sologub)
  4. Ruská literatura 19. století jako součást evropského literárního vývoje.
  5. Literatura a kritika, literární časopisy a sdružení, jejich podíl na životě ruské společnosti
  6. Román v 19. století a jeho žánrové proměny.
  7. Témata a žánry satirické literatury v 19. století, její hlavní představitelé.
  8. Lyrika 19. století, její žánry a hlavní představitelé.
  9. Ruské dějiny v krásné literatuře 19. století.
  10. Drama v 19. století, jeho žánry a hlavní představitelé.
  11. Poéma – tradiční žánr ruské literatury.
  12. Místo A. S. Puškina ve vývoji ruské literatury.
  13. Tvorba N. V. Gogola, autorský záměr a společenský ohlas.
  14. M. J. Lermontov básník hoře z rozumu i citu.
  15. Psychologie lásky, osudy ruské vesnice a inteligence v tvorbě I. S. Turgeněva.
  16. Vývoj filozofických názorů L. N. Tolstého a jejich uplatnění ve spisovatelově tvorbě.
  17. F. M. Dostojevskij – věčný problém člověka.
  18. A. P. Čechov, prozaik a dramatik.

Ruská literatura XX. století

  1. Русская литература на рубеже XIX и XX вв.
  2. Русский «литературный авангард»
  3. Юмор и сатира в русской литературе ХХ века
  4. Изображение войны в русской литературе ХХ века
  5. Русская литературная эмиграция
  6. Литература и тоталитарная система
  7. Этические вопросы в русской послевоенной литературе
  8. Русский постмодернизм
  9. Современная русская литература

III. Didaktika ruského jazyka

  1. Problematika cílů vyučování ruštině v české škole.
  2. Základní složky vyučování ruskému jazyku a jejich vzájemné vztahy. Aspekty jazyka (jazykové prostředky), druhy řečové činnosti (řečové dovednosti) receptivní a produktivní.
  3. Charakteristika vyučování ruštině jako jazyku blízce příbuznému mateřštině žáků.
  4. Lingvistické, psychologické, pedagogické, psycholingvistické základy vyučování ruštině v české škole.
  5. Základní koncepce cizojazyčného vyučování a rámcová charakteristika jejich vývoje.
  6. Problematika výběru a uspořádání učiva při vyučování ruštině. Charakteristika učebních osnov a učebnic pro základní a střední školy.
  7. Problematika prezentace (uvádění) nového jazykového učiva.
  8. Procvičování a opakování jazykového učiva. Typologie cvičení.
  9. Výcvik v poslechu a ve čtení na různých stupních a typech škol.
  10. Výcvik v ústním a písemném vyjadřování na různých typech a stupních škol. Zřetel k zvláštnostem mluvené a psané řeči při vyučování ruštině.
  11. Způsoby práce s odborným, publicistickým a uměleckým textem.
  12. Vazby mezi vyučováním ruskému jazyku a ruské literatuře.
  13. Specifické rysy vyučování ruskému jazyku a ruské literatuře na různých typech a stupních škol. Problematika kontroly a hodnocení žáků při vyučování ruskému jazyku.
  14. Charakteristika vyučovací hodiny ruského jazyka na různých typech a stupních škol.
  15. Funkční využití didaktické techniky při vyučování ruštině.
  16. Aktuální otázky didaktiky cizích jazyků a soudobé pojetí komunikativní orientace výuky cizím jazykům.